pátek 19. září 2014

K čemu to všechno je?

Ahoj, zdravím Tě :)

Dnes jsem se tak zamyslela nad svým pracovním životem. Nad tím, čím vším jsem si prošla. Čím vším jsem zkoušela vydělávat peníze. Jéje bylo toho opravdu hodně. Aby jsi si udělal/a představu, tak tady jsou některé z nich.

Začala jsem jako prodavačka spodního prádla u mých rodičů, pracovala jsem jako dispečerka na taxi centrále. Byla jsem dlouhou dobu barmanka na diskotékách a v různých podnicích. Pracovala jsem jako číšnice v různých restauracích. Byla jsem i provozní. Vedoucí skladu v jedné fabrice, asistentka a konzultant zákazníků. Celou dobu jsem dělala nehty, řasy a prodlužovala vlasy. To jsem dělala po celou dobu jako "vedlejšák".

Pak jsem se rozhodla, že budu využívat slevové portály a začala dělat řasy a nehty v daleko širším měřítku. Jó úspěch to byl, kvantita převyšovala kvalitu a to rozhodně nebyl můj cíl. Takže jsem se div neupilovala k smrti. Protože slevové portály fungují tak že vyhlásíte slevu a kupón je omezený datumem...No fááákt super. A co potom  70 lidí na řasy, 70 lidí na nehty...Týjo měsíc měl pořád jen 30 dní a mé dítě potřebovalo také mou pozornost. Lidí jsem měla hodně a dokonce se i vracely. Protože prý dělám precizní práci. Zanedlouho jsem to vzdala. Protože jsem sice vydělávala peníze, ale proč?Udřít jsem se nechtěla. Práce tohoto typu potřebuje Vaší přítomnost. A mě to jednoduše přestalo bavit. Když jsem tam začala chodit s odporem, tak se vše nějak vyřešilo a skončilo...

Další můj pokus byl s otevřením butiku. To s kým a jak to dopadlo je věc vedlejší. Ale sehnalo se zboží, pořídil prostor, upravil se, zařídil se. No finance lítaly, ale plni naděje a očekávání jsme otevřely a víte co? Nic se nedělo. Nikdo moc nechodil. Protože nebylo na prodavačku, tak jsem tam musela být já. No to jo, zadřela jsem se v krámě, který nefungoval a proč? Protože jsem neudělala vše potřebné k tomu, aby to mohlo prosperovat. Otevřít nestačí, facebook nestačí...Prostě to chtělo víc...Ale co? Co jsem udělala špatně?

Když nevyšel krám, nebránilo nic tomu, aby jsem si splnila svůj sen. A tak jsem si otevřela restauraci :) jééé to byl můj sen tak dlouho. Jednou jsem se vzbudila, zjistila, zařídila a byla restaurace...Lidé chodily, ale tak aby se zaplatily zaměstnanci a nájemné. No myslela jsem, že po těch letech praxe všechno vím, nééé? No restaurace fungovala, na začátku nemůžete chtít zázraky, to mi všichni říkali a měli pravdu? No nic, přišla nabídka a já otevřela další restauraci, co restauraci, rovnou kultůrák. Vize byly úžasné, plány byly tutové, když to vidíte u jiných tak je to jednoduché, všechno ostatní přece dělají špatně. No tak já Tě uklidním, ten kdo dělal věci špatně jsem byla já, dělala jsem špatná rozhodnutí, špatně jsem to celé propagovala. A obě restaurace po půl roce zkrachovaly. Ale já jsem za to ráda, protože mi došlo, že to byl můj sen, ale že ta práce je vyloženě jako dítě, musíš tam být, dávat na vše pozor, musíš najít poctivé lidi (v dnešní době těžký úkol). A ještě k tomu musíš přesvědčit lidi o tom, že zrovna ta tvá restaurace je ta nejlepší...Pomalu ale jistě jsem byla ráda, že to jde do "kytek". Problémy řeším pořád. Pořád musím komunikovat se všemi, u kterých se zatím nedostálo všem závazkům.

Mé zkušenosti mne dovedly k poznání, dovedly mne k hledání důvodu k čemu to všechno je? K čemu byly investované peníze, čas, elán, který jsem do toho všeho vložila. A víš co?

Došla jsem k jednoduchému poznání. Začala jsem podnikat, ale v oblasti podnikání jsem byla negramotná. Nestačí pouze peníze a jejich investování, nestačí čas, který tomu věnuješ. Ani sehnání poctivých lidí není žádnou zárukou. Zapoměla jsem na důležité stavební kameny jako je markteting, reklama, propagace. Když vše uděláš tak jak to dělají úspěšní. To je krok k tomu být taky úspěšný/á. Nejde o to někoho kopírovat, ale osvojit si určité kroky, dělat to tak, aby o Tobě všichni věděli....A já to nedělala.

Proto jsem dnes tady u Pc a píši. Píši Ti svůj příběh. Protože pokud chceš být úspěšný/á pouč se z chyb jiných. Vyvaruj se všemu co by mohlo vést k tvé nespokojenosti nebo dokonce krachu.

Rozhodla jsem se sdílet s lidmi, podnikateli své příběhy, své zkušenosti. Chci pomoci všem, kteří to budou chtít, aby používali to samé co úspěšní lidé. Protože Ty už nemusíš jít cestou tak dlouho jako já , jsem tu pro Tebe a chci Ti pomoc. Ať už jsi podnikatel, který má pocit, že jeho snaha a píle nenese ty kýžené výsledky. Nebo jsi to zrovna Ty, který přemýšlíš se podnikatelem teprve stát.

K tomu co vím teď vedla dlouhá cesta, plná nezdarů. Stálo hodně času načerpat vědomosti co mám dnes. Vše špatné Tě vede k určitému posunu. A já Ti přeji ať se Ti daří.

Měj se krásně.
Petra

čtvrtek 18. září 2014

Oslovení

Úvod máme již za sebou. Chtěla jsem Vám všem jen říct, že s některými se známe. Ale jsou mezi Vámi i tací, které neznám osobně. Ale vzhledem k mému psaní, bych Vám všem chtěla tykat. Protože psaní při vykání nebo tykání se liší. A já bych ráda psala takovou lidskou formou. Takovou jako kdyby jsem to psala svému nejlepšímu příteli. To jen proto, aby nikdo z Vás neměl pocit neúcty z mé strany :)

O mě :)

Dobrý den, ahoj....


myslím, že by bylo vhodné, aby jsem se Vám všem malinko představila...Ale kde začít :)

Jmenuji se Petra, je mi 28 let. Jsem přítelkyní, maminkou dvou krásných holčiček, vnučka, snad dobrá kamarádka, sestra a v neposlední řadě i dcera mých úžasných rodičů....

V mém životě se toho událo již hodně, i když se to podle mého věku asi nezdá. Bylo toho hodně, hodně zlého i dobrého. To zlé a důvod toho, proč se tak vše stalo jsem většinou pochopila až s odstupem času. Někdy dříve a někdy později. Myslím že rčení " všechno zlé, je pro něco dobré" se mi kolikrát ukázalo jako pravdivé :)

Stejně jako se střídalo to zlé s dobrým. Tak mým životem prošlo hóóódně lidí, přátel i nepřátel. Drahých poloviček také pár bylo, z těch se postupně stávali kluci, muži. Ti někdy ovlivnili můj život buď dobrou nebo špatnou zkušeností. Zanechali vzpomínky. Stejně jako přátelé. Pár jich zůstalo, ale většina odešla. Každý kdo v mém životě byl,nebo stále je, můj život ovlivnil.

V mém životě bylo hodně slzavých okamžiků, okamžiků zoufalství, radosti, zamilovanosti, takového toho pocitu co teď budu dělat? Vždyť už je to úplně v pr....i. Mám toho za sebou opravdu hojně. Situací, kdy je člověk úplně na dně, kdy neví kudy kam a zoufale se upíná ke slibům,a k lepším zítřkům....Ale bylo i hodně situací, které jsem zvládla, poprala se o to, aby bylo lépe. Někdy to šlo lépe, někdy i hóódně težko.

Každý takový okamžik, takové rozhodnutí...bylo příčinou toho, jaká jsem dnes. Jak o všem přemýšlím a jaká jsem. Vděčím za to i mé drahé mamince a mé rodině, které tímto úplně upřímně děkuji. Děkuji i všem, kteří prošli mým životem a to ať ve zlém, tak i  v dobrém. Protože každý z nich, který ovlivnil můj život, dovolil abych dnes byla tím kým jsem dnes.Udělala jsem v životě hodně špatných rozhodnutí, ale myslím že i těch dobrých bylo dostatek....

Jsem taková jaká jsem, Ti kdo mne znají tak vědí, Ti kdo ne Těm se představím....To co zde budu psát, bude sled několika mých životních událostí. Třeba zrovna někdo z Vás nebo Vašich blízkých prožívá to samé co jsem si prožila já. Třeba někomu pomůže, když bude znát mé řešení.

Někdy může být čtení příjemné, někdy naopak příjemné nebude. Třeba Vám se to číst nebude chtít. Ale to vůbec nevadí, třeba naopak příští příspěvek, bude ten, který zrovna Vás osloví.

Doufám, že třeba toto psaní někomu pomůže, třeba se někdo bude těšit na příspěvek další. Nebo někdo svým sdílením umožní, aby si tento „projekt“ přečetl i někdo jiný, než ten kdo je v přátelích této stránky…..



Petra