Tak uvidíme co dál :)

Ahooj zdravím tě....

začnu svou obligátní větou, že už jsem dlouho nenapsala, ale právě to napravuji :) ....

tenhle článek je jako prvníí potom, co jsem se dostala za pomyslnou hranici 30-ti let. Nevím jestli tento příspěvek bude více smyslný, oduševnělý, nebo celkově jiný...No to se pozná na  konci :)

Musím upřímně říct, že se asi cítím jinak...Pořád mám tendenci myslet na to, že dvacítka už nejsem, a že ten život by to chtělo dostat do nějaké další roviny.... Nevím jaká rovina by to měla být, možná taková stabilnější, úspěšnější? Páč  jsem to nestihla do třiceti, tak bych to mohla stihnou teď? No přiznám se, že bych ráda začala tento příspěvek nějakou řachou...jako podívej, je ze mě milionář, nebo aspoň statisícionář a udělala jsem to tak a tak :), no asi budeš muset ještě chvíli počkat :) :)

Ne, jedna věc pro mě mooooc příjemná se stala.... Zase jsem přičichla k té ženské kráse a k té kreativitě s ní spojenou.... Párkrát za tu dobu co jsem nepsala, jsem prodloužila vlásky, líčila jsem, po opravdu dlouhé době a vyzkoušela jsem si jaké to je být vizážistkou nevěsty :) Byla to pro mě úžasná zkušenost a čest. Mám tento obor opravdu velmi ráda a musím se pochválit, myslím, že jsem dobrá :) (vím, že sebechvála smrdí, ale jednou za čas to nevadí :))

Chtěla bych být plnohodnotným stylistou, vizážistkou a spojit vše s úžasnou kosmetikou...jen to ještě uvést do praxe. Musím opět zmínit svou maminku...Která mi v tomto směru pořád znovu a znovu ukazuje, že peníze jsou možné vydělávat i jinak, než klasickým zaměstnáním. Že můžeš vydělávat peníze svobodně...Skrze mojí maminku jsem poznala opravdu úžasnou kosmetiku TianDe.... Neříkám to často, ale jsem úplně nadšená...Nepoznala jsem ucelenější a účinnější kosmetiku než právě TianDe. Postupně zkouším její výrobky, postupně se s nimi seznamuji a je to neskutečná radost. Protože tato kosmetika mě naučila pečovat sama o sebe a věnovat svému tělu pozornost, kterou si zaslouží. Já se tak těším do sprchy, abych na sebe použila všechny ty voňavé věci, na to až svůj obličej ošetřím úžasnou řadou kosmetiky :) A když jsem se po nějaké době používání podívala do zrcadla...jáááááá nemám vrásku mez obočím a celkově má pleť, vlasy a všechno je mnohem lepší... Když jsem obdarovaná touto kosmetikou například k svátku, tak mám takovou radost :) Víš, že se tomuto oboru věnuji dlouho.... a opravdu jsem nic lepšího nepozanala...můžeš mi věřit nebo nemusíš, je to na tobě..ale já jsem tak nadšená :)

Další věc je, že tato kosmetika není nikde v klasických prodejnách a je postavena jako MLM...Já vím teď ti vstávají vlasy hrůzou...ale já jsem taky říkala MLM nikdy. Už o této kosmetice vím vše, vím jak funguje, co na jakou problematiku použít, vím jak s ní vydělávat peníze. Pravda je taková, že holky (mamka, Hanička, Irenka, Ivanka...) začaly dříve než já...a už mají výsledky, které mi otevřely pusu dokořán..Mám hmatatelný důkaz, že to funguje...A už se těším, až o této kosmetice dám vědět. Ano je to bezvadný, když si můžete přivydělat, tím, že nabízíte nějaký produkt a budujete svůj tým, protože pracujete pro sebe. Ale když můžete nabízet to z čeho jste sami nadšený a věříte tomu tak je to ještě větší upgrade. A i když jsem byla přesvědčená, že MLM nikdy, teď na to mám jiný pohled. Protože nemusí vše fungovat stejně......Takže ano, zkouším tuto cestu ke své vlastní svobodě....

Mám před sebou další rozhodnutí.....dostala jsem totiž nabídku na takovou práci, která je finančně velmi zajímavá a já se mám do konce října rozhodnout zda ji vezmu... Je to práce pro opravdu velkou společnost a jak jsem napsala finančně zajímavá ( pokud hned neodečteme náklady s touto prací spojené, jako je třeba hlídání dětí v době mé nepřítomnosti atd.), ale opět stojím před tím jak se rozhodnout. Do nedávné doby jsem byla máma, která dávala přednost své práci, před časem stráveným s dětmi. Je to hloupé takhle psát, ale opravdu jsem měla práci a peníze na prvním místě. A myslela jsem, že je to tak v pořádku. Ale s rostoucími dětmi a s přibývajícím věkem se asi změnily mé priority. Bude to hloupé, ale asi nechci většinu svého času trávit plněním cílů pro jistou firmu a vracet se domů, když mé děti půjdou spát...Abych předala jejich výchovu nějaké paní na hlídání....Protože dokud jsou ještě malé a tak nějak mě potřebují ( no já si spíš myslím, že mě potřebují :) , ale v osmi a čtyřech letech mají mé děti celkem jasno :) ), tak si je chci užít. Možná později než u většiny z vás, ale přece.

Vím, že někdo z vás namítne, že pokud je to dobře placené, tak že bych to měla vzít a vykašlat se na sny o kosmetice apod. ..... Peníze jsou důležité, to víme všichni, ale jsou opravdu všechno? Jsou důležité až tak, že kvůli nim obětujeme opravdu hodně svého času? Já vím, že o tomhle jsem  psala v minulém příspěvku, který jsem ti psala, ale mě se tato otázka opravdu pořád vrací. Mění se náš život, ale především my sami.

Já chci mít takovou práci, kde budu dělat to co mě baví, budu si práci řídit podle sebe, budu mít čas na svou rodinu a ještě budu moci vydělávat bez omezení ...... Hááááá a jak to udělat???

Neboj budu tě informovat o svém rozhodnutí a o jeho dopadu na náš život :) Každopádně věřím, že se rozhodnu tak, jak je to správné....Pokud víš jaké řešení by bylo dle tebe správné, klidně mi to napiš..:) Pokud chceš namítnout, že kvůli mým závazkům z dřívějších dob bych měla využít pracovní nabídku namísto snění a pod.... tak tímto předbíhám tvou myšlenku....je totiž i moje :)

Nic méně...nebudeme se bavit jen o práci...Musím tě trošku informovat i o svém životě :) Můj partner, přítel no prostě můj chlap.....je pořád můj, no spíš náš a já jsem na něj hrdá... i on buduje svůj projekt a já jsem ráda, že můžu být ten co je podporou :) Holky ho milují a fungují spolu skvěle...Musím říct, že když se na ně všechny dívám už mi ani nedochází, že to bylo někdy jinak. Nebudu ti tu malovat růžová srdíčka, samozřejmě řešíme i my své problémy, které někdy jsou někdy nejsou...Vztah, kde se nikdy nic neřeší asi není a možná by nás ani nebavil. Ale nehádáme se a myslím, že jsme celek, který tak funguje. Je pravda, že jsme nedávno oslavili malé roční výročí...Bože už je to rok a pořád jsme tady spolu :) Je to pro mě takový malý zázrak. Zažili jsme toho opravdu hodně, jak je mým zvykem ani vztah nepokulhává a je to jako horská dráha...Máme za sebou několikáté stěhování, naše Vali změnila již podruhé školu (na své přání) a začínají se nám ty děti věnovat různým aktivitám...Nikol má pořád své rozumy a kolikrát se musíme opravdu hodně smát, jsou to naše rozumbrady..A co se týká rodinného života jsem opravdu šťastná, samozřejmě jsou dny, kdy to člověku tak nepřipadá, ale pak když sedne a píše o tom jak se cítí a začne dávat pozornost svému pocitu...........Ano jsem šťastná...Neříkám, že bude svatba a nebo další mrňous...ale jednou možná...kdo ví....

Jsem ráda, že jsem si dnes udělala čas a napsala ti...Přeji ti úspěch a štěstí, ať se ti daří a záříš spokojeností....

Zase napíšu, měj se krásně :)

PS.: Kdyby tě zajímala kosmetika, o které jsem básnila a básním můžeš se podívat na mé stránky, kde si můžeš zdarma stáhnout katalog a podívat se.... 

Ahooj zdravím tě....

začnu svou obligátní větou, že už jsem dlouho nenapsala, ale právě to napravuji :) ....

tenhle článek je jako prvníí potom, co jsem se dostala za pomyslnou hranici 30-ti let. Nevím jestli tento příspěvek bude více smyslný, oduševnělý, nebo celkově jiný...No to se pozná na  konci :)

Musím upřímně říct, že se asi cítím jinak...Pořád mám tendenci myslet na to, že dvacítka už nejsem, a že ten život by to chtěla dostat do nějaké další roviny.... Nevím jaká rovina by to měla být, možná taková stabilnější, úspěšnější? Páč  jsem to nestihla do třiceti, tak bych to mohla stihnou teď? No přiznám se, že bych ráda začala tento příspěvek nějakou řachou...jako podívej, je ze mě milionář, nebo aspoň statisícionář a udělala jsem to tak a tak :), no asi budeš muset ještě chvíli počkat :) :)

Ne jedna věc pro mě mooooc příjemná se stala.... Zase jsem přičichla k té ženské kráse a k té kreativitě s ní spojenou.... Párkrát za tu dobu co jsem nepsala, jsem prodloužila vlásky, líčila jsem po opravdu dlouhé době a vyzkoušela jsem si jaké to je být vizážistkou nevěsty :) Byla to pro mě úžasná zkušenost a čest. Mám tento obor opravdu velmi ráda a musím se pochválit, myslím, že jsem dobrá :) (vím, že sebechvála smrdí, ale jednou za čas to nevadí :))

Chtěla bych být plnohodnotným stylistou, vizážistkou a spojit vše s úžasnou kosmetikou...jen to ještě uvést do praxe. Musím opět zmínit svou maminku...Která mi v tomto směru pořád znovu a znovu ukazuje, že peníze jsou možné vydělávat i jinak, než klasickým zaměstnáním. Že můžeš vydělávat peníze svobodně...Skrze mojí maminku jsem poznala opravdu úžasnou kosmetiku TianDe.... Neříkám to často, ale jsem úplně nadšená...Nepoznala jsem ucelenější a účinnější kosmetiku než právě TianDe. Postupně zkouším její výrobky, postupně se s nimi seznamuji a je to neskutečná radost. Protože tato kosmetika mě naučila pečovat sama o sebe a věnovat svému tělu pozornost, kterou si zaslouží. Já se tak těším do sprchy, abych na sebe použila všechny ty voňavé věci, na to až svůj obličej ošetřím úžasnou řadou kosmetiky :) A když jsem se po nějaké době používání podívala do zrcadla...jáááááá nemám vrásku mez obočím a celkově má pleť, vlasy a všechno je mnohem lepší... Když jsem obdarovaná touto kosmetikou například k svátku, tak mám takovou radost :) Víš, že se tomuto oboru věnuji dlouho.... a opravdu jsem nic lepšího nepozanala...můžeš mi věřit nebo nemusíš, je to na tobě..ale já jsem tak nadšená :)

Další věc je, že tato kosmetika není nikde v klasických prodejnách a je postavena jako MLM...Já vím teď ti vstávají vlasy hrůzou...ale já jsem taky říkala MLM nikdy. Už o této kosmetice vím vše, vím jak funguje, co na jakou problematiku použít, vím jak s ní vydělávat peníze. Pravda je taková, že holky (mamka, Hanička, Irenka, Ivanka...) začaly dříve než já...a už mají výsledky, které mi otevřely pusu dokořán..Mám hmatatelný důkaz, že to funguje...A už se těším, až o této kosmetice dám vědět. Ano je to bezvadný, když si můžete přivydělat, tím, že nabízíte nějaký produkt a budujete svůj tým, protože pracujete pro sebe. Ale když můžete nabízet to z čeho jste sami nadšený a věříte tomu tak je to ještě větší upgrade. A i když jsem byla přesvědčená, že MLM nikdy, teď na to mám jiný pohled. Protože nemusí vše fungovat stejně......Takže ano, zkouším tuto cestu ke své vlastní svobodě....

Mám před sebou další rozhodnutí.....dostala jsem totiž nabídku na takovou práci, která je finančně velmi zajímavá a já se mám do konce října rozhodnout zda ji vezmu... Je to práce pro opravdu velkou společnost a jak jsem napsala finančně zajímavá ( pokud hned neodečteme náklady s touto prací spojené, jako je třeba hlídání dětí v době mé nepřítomnosti atd.), ale opět stojím před tím jak se rozhodnout. Do nedávné doby jsem byla máma, která dávala přednost své práci, před časem stráveným s dětmi. Je to hloupé takhle psát, ale opravdu jsem měla práci a peníze na prvním místě. A myslela jsem, že je to tak v pořádku. Ale s rostoucími dětmi a s přibývajícím věkem se asi změnily mé priority. Bude to hloupé, ale asi nechci většinu svého času trávit plněním cílů pro jistou firmu a vracet se domů, když mé děti půjdou spát...Abych předala jejich výchovu nějaké paní na hlídání....Protože dokud jsou ještě malé a tak nějak mě potřebují ( no já si spíš myslím, že mě potřebují :) , ale v osmi a čtyřech letech mají mé děti celkem jasno :) ), tak si je chci užít. Možná později než u většiny z vás, ale přece.

Vím, že někdo z vás namítne, že pokud je to dobře placené, tak že bych to měla vzít a vykašlat se na sny o kosmetice apod. ..... Peníze jsou důležité, to víme všichni, ale jsou opravdu všechno? Jsou důležité až tak, že kvůli nim obětujeme opravdu hodně svého času? Já vím, že o tomhle jsem  psala v minulém příspěvku, který jsem ti psala, ale mě se tato otázka opravdu pořád vrací. Mění se náš život, ale především my sami.

Já chci mít takovou práci, kde budu dělat to co mě baví, budu si práci řídit podle sebe, budu mít čas na svou rodinu a ještě budu moci vydělávat bez omezení ...... Hááááá a jak to udělat???

Neboj budu tě informovat o svém rozhodnutí a o jeho dopadu na náš život :) Každopádně věřím, že se rozhodnu tak, jak je to správné....Pokud víš jaké řešení by bylo dle tebe správné, klidně mi to napiš..:) Pokud chceš namítnout, že kvůli mým závazkům z dřívějších dob bych měla využít pracovní nabídku namísto snění a pod.... tak tímto předbíhám tvou myšlenku....je totiž i moje :)

Nic méně...nebudeme se bavit jen o práci...Musím tě trošku informovat i o svém životě :) Můj partner, přítel no prostě můj chlap.....je pořád můj, no spíš náš a já jsem na něj hrdá... i on buduje svůj projekt a já jsem ráda, že můžu být ten co je podporou :) Holky ho milují a fungují spolu skvěle...Musím říct, že když se na ně všechny dívám už mi ani nedochází, že to bylo někdy jinak. Nebudu ti tu malovat růžová srdíčka, samozřejmě řešíme i my své problémy, které někdy jsou někdy nejsou...Vztah, kde se nikdy nic neřeší asi není a možná by nás ani nebavil. Ale nehádáme se a myslím, že jsme celek, který tak funguje. Je pravda, že jsme nedávno oslavili malé roční výročí...Bože už je to rok a pořád jsme tady spolu :) Je to pro mě takový malý zázrak. Zažili jsme toho opravdu hodně, jak je mým zvykem ani vztah nepokulhává a je to jako horská dráha...Máme za sebou několikáté stěhování, naše Vali změnila již podruhé školu (na své přání) a začínají se nám ty děti věnovat různým aktivitám...Nikol má pořád své rozumy a kolikrát se musíme opravdu hodně smát, jsou to naše rozumbrady..A co se týká rodinného života jsem opravdu šťastná, samozřejmě jsou dny, kdy to člověku tak nepřipadá, ale pak když sedne a píše o tom jak se cítí a začne dávat pozornost svému pocitu...........Ano jsem šťastná...Neříkám, že bude svatba a nebo další mrňous...ale jednou možná...kdo ví....

Jsem ráda, že jsem si dnes udělala čas a napsala ti...Přeji ti úspěch a štěstí, ať se ti daří a záříš spokojeností....

Zase napíšu, měj se krásně :)

PS.: Kdyby tě zajímala kosmetika, o které jsem básnila a básním můžeš se podívat na mé stránky, kde si můžeš zdarma stáhnout katalog a podívat se.... Když budeš chtít kontaktuj mě a já ti řeknu jak mít z cen v katalogu 35% slevy a nebude tě to nic stát :)

Bude mi 30ceeeeeeeeettttttttttt :)

Ahoj tak se opět hlásím o slovo....

já vím už je to zase nějakou dobu....

Představ si, žen tento rok mám své jubileum.....ANO už je to tak....již za necelý měsíc mi bude 30 let...


Anoooooo přessněěěěě táááááák už mi bude 30ceeeeeet...Nevím jestli jsem Ti dala dostatečně najevo mou začínající paniku....Víš měla jsem pocit, že až budu zasloužilá 30cítka, takže budu přinejmenším vědět 1. Kdo jsem.....2. Kam patřím....3. Kam všechno vede.....4. Budu vdaná....5. Budu mít klasický do hodnot společnosti spořádaný život a budu mít vše vyřešenééééé.....

A součet. 1. Možná mám trošku ponětí kdo jsem.....2. Momentálně jsem z Mostu......3. Nevím kam to vede......4. Nejsem vdaná (ale mám již devíti-měsíční vztah se svým dokonalým chlapem, tak to možná někam směřuje, ale to se nikdy neví)......5. Možná již směřuji správným směrem, ale pořád je co řešit...... Takže jsem právě podpořila svou paniku, uuuuuuáááááá:)))))

Jestli čteš i tento příspěvek, tak si pravděpodobně  četl/a i ty předchozí a víš, že se mi ten život děje tak trošku obráceně. Občas si připadám jako Alenka v říši divů....Vůbec nikdy nevím co a jak dělat, aby to bylo správně....No a když už zjistím, že malinko něco vím, tak vzápětí přijde okamžik, který to mé vědění úplně překope a já zase nic nevím... Vím, že je to celé trošku zmatené a vůbec nevím, jestli Ti dává smysl to co píšu.

Já vím, že jsem vlastně ještě mladá holka co má život před sebou (to jen kdyby mě někdo chtěl ukonejšit) :). Jen, jsem prostě čekala, že to bude vypadat jinak..Víš co? To očekávání je hrozná věc. Lidi (JÁ) pořád něco očekáváme....Občas mě napadne, že když se narodíš, měl by někdo rozdávat manuál na život..Já vím, že kolikrát nám naši drazí rodičové chtějí vnuknout nějakou cestu...Ale řekni mi kdo je v těch telecích letech poslouchá??? No možná někdo jo a pak asi nechápe význam mých slov...Ale já jsem si vždycky musela nabrat své zkušenosti, pořádně si dát na úsměv...oklepat se a uznat, že měli pravdu a jít to zkoušet znovu....Normálně by bylo jednodušší, kdyby nás nějaké naše vyšší vědomí prostě donutilo, nedělat špatná rozhodnutí :)

Dobře...Abych nebyla úplně hysterická....Ve svých třiceti letech si jistě můžu odškrtnout pár věcí, které asi jsou nějak dané společností..Jenže si někdy připadám tak bezradně...Třeba ohledně práce....

Představ si, já jsem se po několika letech nechala zaměstnat...říkala jsem si, že chodit do práce je v celku normální věc...Ale mě to tak otravuje život...Dělám pořád kreslení (kreslení je moje radost, můj koníček, práce snů) A pak pro jistotu dělám v jedné společnosti takového dělníka pro prosperitu někoho jiného....A víš co mi došlo, že ta společnost ocenila můj život, taxou za měsíc....strávím tam při 20 pracovních dnech cca min. 160 hodin za výplatu, na kterou když celý rok nesáhnu (nebudu jíst, pít, bydlet a dětí se při nejmenším vzdám pro jejich dobro anebo mi je vezmou), tak si vydělám na: možná ojeté auto a nebo na nové v té nejnižší cenové kategorii. Abych mohla další rok šetřit znovu, tak bych nesměla tankovat a platit povinné poplatky. Tím jsem dospěla k názoru, že to co mi přišlo jako super měsíční jistota a výbornej nápad, když jsem podepisovala smlouvu, tak teď mě to doslova nebaví, protože upřímně bydlet sama s holkama, dělat pouze tuto práci....Tak mi ty děti asi stejně vezmou, protože je nemůžu uživit. A když k tomu přistupovat tak, že je to mé kapesné a pokryje to část společných nákladů, tak vlastně nemám čas své kapesné užít, protože pokud mě úplně neuspokojí nákup přes internet (a budu muset pověřit někoho k vyzvednutí balíčku....případně si je nechat zasílat do práce) tak mám vlastně smůlu, protože můj život se stal životním shonem, kdy horko těžko stihnu intimní život (většinou usnu před koncem filmu), jít do fitka nebo si dát horkou koupel...O víkendu než se otočím je podělí a to ještě nesmí být pracovní víkend...

Takže jsem ve svých třicetiiii zjistila, no spíš se utvrdila v tom, že jako zaměstnanec nezbohatnu a vlastně své sny budu odkládat, stejně jako když jsem zaměstnaná nebyla, ale měla jsem svobodu.....

No, povím Ti, že jsem z toho taková zmatená, protože tohle je normální výsměch a už vůbec to, že jako normální průměrný člověk, který je řádně zaměstnán bych měla přemýšlet nad tím kam s dětma, abych mohla do práce a na konci měsíce přemýšlet jestli koupit rohlíky a šunku nebo pořádnou flákotu :)

Jinak...Tohle psaní mě dovedlo k větě, kterou říká moje mamka "Peníze jdou vydělat i daleko jednodušším způsobem" a víš co je nejhorší, že já sama to vím.....Já to sakra vím...A musela jsem psát tenhle článek, abych to zase věděla :) :) :)

No nebudeme si lhát nevím jak, nevím co, ale vím že to chci jinak :) Kreslení mi bylo úžasným, názorným příkladem...tak nevím, něco si k tomu přidám a když práci pro někoho tak takovou, kde budu svým vlastním pánem a za to co  vykonám mi bude i normálně zaplaceno, protože mi bude právě 30 a já chci svůj život žít a hlavně si ho užít....A nevím kolikrát mi ten život ještě všechno bude muset ukázat..nevím kolikrát ještě budu jako ta včela,která se snaží opylovat co nejvíce květin, dokud to s ní nesekne, ona se to pokusí změnit, oklepe se a jde na to jinak....Já už jsem to zkoušela jinak, jinak a jinak, že si možná i myslím, že to správné jinak už jsem asi nějak přehlédla, nebo ztratila, ale jestli už to někdy proběhlo tak to najdu, jestli to ještě nebylo to správné jinak, tak ho najdu taky.....Protože chci, protože nechci být dělníkem za směšný plat....Já chci být na té druhé straně..A pokud jsem to znovu našla a uvědomila si to teď, tak třeba to má nějaký důvod....

Jsem rváč a se svým životem se porvu tak, že až budu sedět a dívat se na své dospělé děti a svá vnoučata  a možná i pravnoučata....Tak budu držet své cigárko a hlavou se mi budou motat myšlenky, že přece jen se našla správná cesta a víš co? Až si jednou napíšu na papír splněných bodů VŠE VYŘEŠENO tak to bude znamenat můj KLID a když máš klid tak můžeš v klidu umřít.....

Takže to všechno má smysl...Právě jsem zjistila svůj cíl...A věř mi není ve 30 ... je daleko později....


Děkuju za to, že jsem Ti mohla psát o svých myšlenkách, protože já sama jsem v tomto příspěvku našla své odpovědi...

P.S.: Žádný věk není omezení, začít se dá vždy znovu. Žádná společnost neví, kdy je správný čas na děti, svatbu nebo smrt....Nikdo Ti nemůže říct, jestli něco děláš správně nebo ne. Protože Tvé vlastní zkušenosti z Tebe dělají člověka, kterým jsi. Pokud se Ti něco nelíbí, cokoliv, tak to změň. Je to Tvé vlastní právo, je to to jediné co můžeš udělat Ty. A jestli máš strach, tak ho vnímej tak, ať ti dá sílu, ne aby Ti ji bral.

Měj se krásně Petra

Ať si každý myslí co chce....

Ahoj,

tak jsem zase tady a hlásím se o své slovo a Tvůj čas :)

Zjistila jsem, že lidé mají úžasnou schopnost a tou je sebe-znehodnocování, podceňování, snižování se. A i když se mnohdy jejich tvrzení o nich samotných nezakládá na pravdě, tak jsou přesvědčeni o tom, že to tak skutečně je...

Proč o tom píšu? No protože takové období znám taky a mám ho za sebou...ale čas od času se snaží tato přesvědčení zatnout svůj drápek  a dostat mě zase tzv. na dno ( to je asi trošku silný výraz, ale dejme tomu.). Mnoho z nás tráví svůj čas tím, že se zabývají tím co si ostatní myslí, jak je vidí, co o nich řeknou, nebo již říkají...Ale je jedno co si kdo myslí, nebo říká.....

A to je cesta k tomu, že se znevažují, sebe-znehodnocují, ponižují a nevím jaká další slova použít. Příliš mnoho času trávíme tím, jak se cítí ostatní a co si myslí. A to přesně snižuje jejich (naše) sebevědomí, víru v samu sebe a to jak se sami cítí (cítíme)....Je jedno co si kdo myslí, nebo říká. Důležití jsme my, každý z nás. Ať si každý myslí co chce, protože je vlastně důležité jen to si myslím JÁ.

Budeš se divit kolik toho mají na sobě děti, kolik z nich má pocit, že jsou k ničemu, nic neumí a že ať udělají cokoliv, že to nemá smysl. Kolik dětí je nešťastných ze školy, z učitelů, z jiných dětí kolem. Děti kolikrát řeší věci podobné těm, co řeší dospělí, akorát u dětí nás to ani nenapadne, protože na takové starosti jsou ještě malé.

Ale abych to taky vzala z jiného džbánku. To co cítíme a to jak reagujeme nemusí být vždy pravdou.
Všichni, je jedno jestli já nebo kdokoli jiný, reagujeme na energii jiných. Cítíme to co možná nikdy nebylo řečeno, reagujeme na to co k nám jiní vysílají ať už vědomě nebo nevědomě. Věnuji se energiím již nějakou dobu. Sama na sobě vnímám a vím, že se to tak děje, sama s tím pracuji ať už na sobě, nebo na jiných.

Vím, že to co píši Ti asi nedává úplně smysl a možná si teď i ťukáš na čelo, ale věř mi...jsou to mé vlastní zkušenosti. Nejsou to plané řeči, nebo vyčtené z chytré knížky.

Víš kolik lidí na sobě má energii někoho jiného. Víš kolik nepohodlí má na svědomí to, že vnímáme jinou energii, než-li tu naší? Tohle psát je i pro mě složité, protože mluvit veřejně o věcech, které nejsou úplně hmatatelné a měřitelné, není úplně jednoduché. Lidé k tomu mají různé postoje, když nevěří je to  jako kdyby jsi  někomu, kdo nikdy nedržel tužku v ruce řekl/a, že  je vlastně úplně jednoduché nakreslit reálný portrét :)

Ale já právě u toho kreslení vím, že to jednoduché je. Protože na mé kurzy zavítají lidé, kteří nevědí o tom, že nějaké energie jsou. Přichází s různými postoji a většinou se mě snaží přesvědčit o tom, že je kreslit nemohu naučit. Protože to neumí a nikdy to nezkoušeli a přece to jen tak nejde. A já jenom poslouchám a načítám energie, na začátku kreslení, během kreslení a kolikrát ještě než vůbec začne a i potom co skončí. Používám úžasnou metodu J.I.H - emoční naciťování, která mi to dovoluje.

Řízeně načítám energii jednotlivců a kolektivu. Sundavám z lidí sebehodnocení, porovnávání, znehodnocování, posuzování. Pocity nejde, neumím. U některých během kreslení dochází nejen k psychickému, ale i k fyzickému nepohodlí. Na začátku kurzu vysvětlím jak se co děje, jak pracuji. A poprosím skupinku, aby když někdo pocítí něco, co mu není pohodlné, aby mi o tom dali vědět (já to tedy cítím i když ruku nezvednou, ale když se to zvědomí a pojmenuje, tak je to lepší). Je skvělý pocit, když se přeci jen někdo přihlásí a já sundám co cítím....Když se po chvilce zeptám jestli stav stále přetrvává a ten dotyčný zvedne hlavu od čtvrtky a uvědomí si, že ho vlastně už ta hlava nebolí.....a podívá se na mě nevěřícným pohledem, mám tak obrovskou radost, že to nejde ani popsat.

Poslední dobou mi na kurzy chodí i děti, tuším, že nejmladší bylo 10 let. Ono se řekne, že to jsou děti, ale i ty děti si nesou své bolístky a své nepohodlí. A je úžasné, že během kreslení se mi povede sundat, vše co se tam sepne. A tím, že si po dvou dnech odnáší desky s reálnými výtvory a portréty tak se jim zvedne sebevědomí. Protože vidí, že to zvládly samy :)  Za dobu, co kurzy učím se mi nestalo, že by mi někdo nenakreslil vůbec nic. A musím říci, že někdy je pro mě kurz náročný, někdy náročný zase méně, ale mám štěstí na úžasné lidi. Vždy se mi sejde úžasná skupina a já tak mohu říci, že mám nejúžasnější práci na Světě.

Miluji kurzy z několika důvodů....Jeden je ten, že je to pro mne další výzva a možnost se potkat s novými lidmi. Druhý je ten, že vidím dospělé lidi sedět a jen tak tvořit. Třetí je to, že jim vyvrátím to, že to není možné. Čtvrtý je jejich neuvěřitelný pokrok během dvou dnů. Pátý je, že mě to neskutečně baví. Šestý je výraz v očích lidí, kteří nevěřili, že to dokážou a s každým tahem a hmatatelným výsledkem se mění jejich výraz ve tváři. Sedmý je to jak se mezi sebou baví, i když se třeba nikdy před tím neviděli. Sedmý je to jak se dokáží navzájem pochválit a povzbudit a navzájem si bourají pocit, že sousedův obrázek je hezčí. Osmý je jejich úsměv, za ten úsměv to stojí. Těch důvodů bych našla mnohem více. Další je ten, když mi napíší svou recenzi, nebo jen to, že se jim víkend líbil. Nebo když si mě vyhledají na fb a pošlou žádost, a nebo když potom začnou sdílet mé kurzy se svými známými a kamaráda.

Miluji svou práci....

Přeji Ti úžasňákový den a měj se krásně.

Petra

Jsem loser.......aneb jak nás vidí ostatní....

Ahoj....

opět začnu svou obligátní větou...Již dlouho jsem nic nenapsala, tak se jsem se opět rozhodla, že Ti napíšu, protože teď je pauza v mém psaní opravdu nějaká dlouhá  :)

Dnes ani úplně nevím, kde mám začít. Je toho zase tolik co se stalo...Jednou z nejzásadnějších věcí, které se staly je má práce a mé vlastní uvědomění. Představ si, je ze mě terapeut úžasné metody J.I.H (nevím jak se tady dělá to R v kroužku). O této metodě jsem Ti již psala. Je to úžasná věc, díky níž jsem schopná pomáhat lidem. Již za sebou nějaké terapie mám a dle ohlasu byly úspěšné :)

Aleee ta cesta k tomu? Neumíš si představit, co za tím vším stojí...Co trénink a učení se...Ale víš co byl největší problém? Přesvědčit sama sebe, že to umím, dát důvěru sama sobě, k tomu, že to jsem já. A ještě, když se mě někdo zeptal co dělám? ?? No, neumíš si přestavit co se mi motalo hlavou? Jako jak mám říct "pracuji s energií, vezmu si Vaší energii a nechám ji vyjádřit skrze své tělo a sundám všechna Vaše nastavení v jakékoli úrovni času a atd..." No takhle to jde...
Ale vysvětluj to někomu hezky do očí a ještě když ty osobně sobě nevěříš???
No hrozný...a pak ty stavy jako co tomu řeknou ostatní??? Bože, no tak teď se o mě mluví, teď jsem trnem v oku, teď už jsem pomalu loser...A až s tímhle vyběhnu no tak to už mě zavřou do
BOHNIC !!!!! Vážně  jsem sváděla svůj vlastní soukromý boj...

Kdybych neměla holky o který jsem Ti již psala, tak bych asi nepokračovala a dnes nepsala tento článek. Víš co mě na tuto cestu dovedlo? Zkoušela jsem ve svém životě opravdu hodně prací, ale to už taky víš. Mě k tomu paradoxně nedovedly peníze a možnost jejich výdělku.

Já jsem požádala mamku a holky ve chvíli kdy jsem řešila svůj vztah o pomoc pro sebe. Pak se to postupně nějak vyvíjelo a dnes je to tam kde je. Víš, to co teď dělám není jen o práci, ale je to celkový přístup k mému životu, je to řešení vlastních problémů, používám to co umím i pro sebe a svou vlastní rodinu. A už to je tak automatické, že je to mou součástí. Jsem to já a je jedno kdo si co o tom myslím. Ano já teď pracuji na svých projektech  a paradoxně jedním z nich je vztahové poradenství. Nejsem studovaná, nemám spoustu kurzů ... Ale víš co..žádný kurz, žádná kniha Tě nenaučí nic z toho co jsi fyzicky neprožil/a a co jsi ve svém životě sám neřešil/a. Žádná kniha Ti nedá emoci a nedá Ti zkušenost.

Mohu říci, že zkušeností mám opravdu hodně. Ano někteří z mých čtenářů budou kroutit hlavou a možná se i udusí při nějaké svačině, nebo kávě....Předem podotýkám, že za to neberu žádnou zodpovědnost :) :) No, ale za mnou opravdu lidi chodili pro radu, ohledně dětí, vztahů, svých těžkostí a to mě k tomu vlastně dovedlo. Dnes když dělám terapie, tak se převážně vztahů týkají.

Jsem za to ráda, protože mé vlastní prožitky a jejich sdílení může někomu pomoci k tomu, aby nemusel opakovat to co jsem musela prožívat já. A možná že jeho cesta se tím urychlí a zklamání, bolesti se zmírní :)

Dalším mým projektem je "každá žena je krásná" protože na své cestě se potkávám s ženami, které si nevěří, mají nízké sebevědomí a sami sebe nemají rády. Mám za sebou nějaký ten kurz vyzážistiky a po celý svůj život se motám kolem vzhledu lidí. Dokonce chodím s lidmi nakupovat a radím s tím co na sebe. A kupodivu těch lidiček přibývá ne nijak markantně, ale přibývá. A já jsem za to opravdu ráda, protože můžu dělat to co mne neskutečně naplňuje a baví. Už jsem takto byla poradce i při nákupech v New Yorku, i když jen po telefonu, ale zkušenost k nezaplacení :) :) :)

Dalším mým směrem a tím co dělám jsou kurzy "Kreslení pravou a levou mozkovou hemisférou"....Tyto kurzy vznikly rukou mé maminky a já mám teď tu čest být jejich lektorkou. A opravdu hodně si to užívám. Protože v těchto kurzech je všechno shrnuto dohromady. Při těchto kurzech používám metodu  J.I.H.® (hahahaha už jsem na to přišlaaaaa :D ). Lidé získávají zpět svou hodnotu,  tím že vidí svůj vlastní výtvor. A kolikrát se mi stane, že po kurzu se mi lidičky hlásí na terapii.Je to úžasně propojené. I když to ze začátku vypadalo, že jsem kobylka, která skáče od projektu k projektu.
Pokud budeš chtít buddu ráda, když navštívíš mé stránky na fb - kreslení pravou a levou mozkovou hemisférou, nebo některé z mých stránek www.kreslenihemisferami.cz www.kazdazenajekrasna.cz nebo www.resimvztah.cz Ale ve všech těchto projektech najdeš mě :) Pokud budeš chtít můžeš se mě na cokoliv zeptat buď komentářem zde, na fb, nebo na emailu petruska.matuska@gmail.com

Jsem ráda, že jsem s Tebou mohla podělit, protože po tom všem co jsem zažívala, mám pocit, že ta cesta je správná :) A když Ti řeknu, že problémy ať už menší či větší řeším pořád, tak nebudu lhát. Akorát ty problémy řeším jinak. Myslím, že všechna naše nepohodlí nás posouvají dál, ale o tom už jsem psala :)

Měj se krásně a jestli řešíš nějaké těžkosti tak Ti posílám sílu.

Petra

kurz kreslení pravou a levou mozkovou hemisférou Ústí nad Labem 16 ...