Již jsem měla rozepsaných několik příspěvků za tu dobu co uběhla od toho posledního.
Především chci poděkovat, protože poslední příspěvek četlo 178 lidí. A v to jsem upřímně moc nedoufala. Jsem moc ráda, že se líbil.
Poslední dobou jsem zažívala opravdu nelehká období. A pořád jsem přemýšlela co mají za význam. Ono je to tak, že jsem opravdu před nedávnou dobou začala přemýšlet jinak, chovat se vědomě, vědomě se rozhoduji, kontroluji své myšlenky. A to má za dopad to, že věci v mém životě se mění.
No vše se mění trošku krkolomným způsobem, dá velikou práci ustát se v tom všem co se děje. Ustát svá rozhodnutí. Když uděláš rozhodnutí o tom, že chceš něco změnit, nikde totiž není psáno, že se to stane elegantně a jednoduše. Má zkušenost je ta, že se stanou situace ze kterých máš pocit, že jsi na úplném dně. Že snad nikdy z toho dna nevylezeš, že je to teď naprosto šílené období a s prominutím se Ti sere absolutně vše na co sáhneš, nic nefunguje tak rychle, aby to k něčemu bylo a ještě ke všemu se ty problémy nabalují.
Myslím že ve chvíli kdy se má vše změnit přijde taková zkouška, ze které jsou dvě cesty.
Jedna je ta, že se zhroutíš, vrátíš se zpět do svého původního života. Poslechneš rozum, který Ti našeptává, že jsi blázen, že to nelze vydržet, že se to nemůže změnit apod. Ale má rada je, že rozum je špatný rádce.
Druhá cesta je ta, že ustojíš své rozhodnutí. Jak sám/a před sebou, tak před všemi těmi, kteří Tě chtějí stáhnout zpět (leckdy nevědomě). Ustávání je to, že vždy najdeš ten pevný bod v sobě, který věří tomu, že nejsi blázen, že to co má přijít po tomhle krutě těžkém období bude lepší. Když uslyšíš šepot svého rozumu, vědomě se rozhodni a nenechej se ovlivnit. Je to těžké, je těžké tohle zvládnout. Ale buď silný/á protože výsledek opravdu stojí za to.
Jak jsem napsala již dříve. Zkoušela jsem dlouho různé druhy podnikání. Když jsem se já rozhodla, že své restaurace nechci. Neskončilo to nikterak elegantně. Prostě to k tomu dospělo a dospělo k tomu rychleji, když jsem nahlas vyslovila, že tu hospodu už nechci. Že nechci mít zaměstnance a neustále řešit problémy, výplaty apod. Když jsem toto vědomě rozhodla, bylo to rychlejší. Období po skončení mých podnikatelských aktivit v oblasti pohostinství se neodehrávalo nějakým super způsobem. Vše bylo těžké, bylo těžké vše rozhodnout a řešit všechny ty situace, které nastaly. Ať už to byly výplaty zaměstnanců, nájem na který se nevydělalo, zboží, které se nezaplatilo. Krádeže z řad lidí, na které se přišlo až po sléze. A že to byly a jsou docela zajímavé částky. V době kdy jsem ještě měla restauraci, jsem si vzala dům. Nebýt tak úžasného člověka, který je vůči mě hodně benevolentní, tak nevím kam by to dospělo...Ten baráček rozvedu v jiném příběhu. Situace a hlavně ta finanční byla opravdu namáhavá jak psychicky, tak potom i fyzicky.
Znám situaci, kdy nemáš na rohlík a děsíš se nájmu a poplatků. Znám jaké to je, když nemůžeš dostát svým závazkům a když Ti zvoní telefon a Ty se bojíš ho zvednout. Zatahuješ závěsy doma, aby nikdo neviděl, že jsi doma a téměř nevycházíš ven. Znám velmi dobře pocit naprostého selhání, pocit, kdy na Tebe všichni hledí jak na největšího hajzla. Vím jaké to je, když Tě pomlouvají a mají své různé domněnky. I když je vše úplně jinak a lidé znají jen jednu verzi příběhu a Ty se hroutíš z toho, že to je jinak. Znám jaké to je, když spoléháš na něco co Ti někdo přislíbí a Ty věříš v to, že tě to zachrání a ono to nevyjde :( . Znám pocit, kdy hledíš na své děti a nemůžeš jim dopřát co by jsi chtěl/a.
Ale vydrž, lidi neřeš, neplýtvej energií na to, aby si vysvětloval/a jak to bylo, zastav se a každému z nich poděkuj (v sobě), nikomu nepřej nic zlého. Lidi stejně nezajímá co jim chceš říct a vyberou si tu atraktivnější variantu. Protože to jsou většinou lidi, co nevědí co mají dělat sami ve svém životě. A spousty z nich má své problémy, ale jednodušší je probírat ty Tvé. Ustávej svá rozhodnutí ať je to jakkoliv na houby.
Mě se stalo to, že jsem bydlela a bydlím v baráčku, který byl a ještě trošku je nad mé finanční možnosti. Přišla nabídka, že se mohu nastěhovat k mým milovaným rodičům. Já jsem mohla udělat rozhodnutí, že to vzdám, že to zabalím a vzdám se svého snu. Ale neudělala jsem to. Rozhodla jsem, že tahle situace brzdy skončí, že to zvládnu. Přišla další komplikace v mých financích. Ale já vytrvala ustála jsem své rozhodnutí a vyslala energii (myšlenku) pro řešení a ono přišlo v mnohem kratší době než dříve. Přišlo řešení v řádech dnů.....
Píši Ti to proto, že to opravdu funguje. Tvá myšlenka se stává silnější. Když vytrváš, intervaly se zkracují. Když ustáváš sám sebe a stojíš za změnou, kterou sis myšlenkou přál/a, stane se vše jednodušší. Neříkám Ti, že je to jednoduché, že je to hned. Ale nic se neděje hned. Když podnikáš a chceš být úspěšný, úspěch taky nepřijde hned jako mávnutím proutku. Ale přijde to rychleji. Rychleji se vše odehraje. Rychleji přijdou sklepy, ale rychleji Tě z nich Tvůj výtah vyveze vzhůru.
To že se Ti děje něco hrozného, těžkého. Tak je to třeba potřeba Tvé změny a Ty máš vždy možnost rozhodnutí. Buď se v tom sklepě schováš a zůstaneš v něm neúměrně dlouho nebo se lekneš a řekneš si, že Tvůj dosavadní život není vlastně tak hrozný. A nebo se rozhodneš a uděláš krok k tomu, co Tě může čekat po tomto období. A když ten krok do toho neznáma uděláš tak Ti mohu slíbit, že to stojí za to.
Neznamená to, že už nikdy sklepy nebudou, že už nikdy nebudou problémy. Budou, ale Ty už je budeš zvládat lépe. Už nikdy se nestane to, že budeš pochybovat. Ale budeš hledat důvod. Budeš přemýšlet nad řešením a nad tím co si z toho sklepa můžeš odnést. Kam Tě může posunout. Vše se bude odehrávat v daleko kratší době. A když se ohlédneš zpět, přijde Ti neuvěřitelné, že se vše odehrálo za tak krátkou dobu a co vše si během té krátké doby zvládl/a.
Jsem Tvou podporou. Jsem ten co Ti maximálně drží palce. Jsem Ten co Ti dá sílu svým příběhem. Jsem Ten co ví že jsi jedinečný/á a úžasný/a. Vím, že vše má důvod a že náhody nejsou. Jsem ten co v Tebe věří.
Proto vytrvej, buď silný/á. Protože život může být jednodušší, krásný a může Ti dávat neskutečný smysl. I když to teď tak nevypadá a myslíš si, že je to úplně na ho.no.
P.S.: Viděl/a jsi někdy orchestr a dirigenta? Víš jak tato hudba funguje? Jak všichni kdo drží v ruce nástroj poslouchají pokyn dirigenta? Jak se potom spojí v celek a ta hudba co vydávají společně, má neskutečnou sílu a emoci?
Tak si představ, že ty jsi dirigent. Dirigent, který vysílá myšlenku a všechny nástroje se spojí. Spojí se proto, aby se Tvá myšlenka uskutečnila a ve výsledku byl celek, který dá neskutečný smysl.Měj se krásně
Petra
