středa 4. listopadu 2015

A jak to bylo dál :) :)

Ahoj,

své psaní začínám vždy tak stereotypně :). Jenže já už jsem opravdu dlouho nic nenapsala :)

No nic, tak dnes mě napadlo, že bych měla zase napsat, abych Tě informovala o změnách co se u mě událo, jenže.......ono by to bylo asi zase na dlouho :))))

Tak, abych někde začala :) mám za sebou jak by řekla Martinka krutopřísný rok,
no možná dva...No ty situace a všechno to co se dělo by jsi si ani ve snu nemohl/a vymyslet ani v tom nejživějším snu :)

Jak jsem psala s Michalem jsme se rozešli a já musela absolvovat martýrium ohledně sociálních dávek, zrušení ŽL nastoupení na ÚP a pod...No moje sebevědomí a jakékoli mínění o mně samotné padlo na nejspodnější možnou hranici...Kdo nezažil nepochopí, ale upřímně to bylo nutné řešení mé situace, protože poplatky byly až příliš vysoké na to, abych mohla spoléhat na to, že vše utáhnu....

Netrvalo to, ale dlouho....Protože mám kolem sebe asi mnoho lidí, kteří by mě rádi viděli na úplném dně a mé děti nejlépe v dětským domově. Proto na mou osobu začala chodit nejrůznější "anonymní" udání na příslušné úřady - soc, úp, úřad právní ochrany dětí (už ani nevím jak se tento úřad nazývá).... Ale ono to se mnou není tak úplně jednoduché...takže toto krutopřísné období mám úspěšně za sebou...děti jsou stále v mé péči  a mám za sebou řadu různých období, která mě dovedla až sem. Změnila jsem svůj život, řekla bych že od úplného základu. A mám potřebu se vyjádřit ke všemu co se do této chvíle psalo. Upřímně je mi úplně jedno kdo ta anonymní psal, co stálo za potřebou se o tyto věci postarat a řešit už to nikdy nehodlám....Co jsem vlastně chtěla říci je:

Díky, díky Vám všem co mají toto na svědomí. Protože mou osobu to neskutečně posílilo....Myslím, že už není nic co by se mohlo stát a co by mne mohlo dostat na dno. Tato situace mi ukázala, že kolem sebe mám spoustu lidí, kteří stojí za mnou. Ať už se v minulosti stalo cokoliv, ať už jsem někdy udělala špatná rozhodnutí nebo ne. Tito lidé mně nesoudí a to je neskutečně osvobozující. Kdo z Vás může říci, že má takové přátele. Já ano... S nimi v zádech a s jejich oporou jsem zvládla absolutně nejhorší situace v mém životě a touto cestou jim velmi děkuji :)

Teď právě se mi povedlo dát do jednoho odstavce ty co mě potápěli s těmi co mě podporovali. A to asi proto, že mým cílem bylo poděkovat všem. Ono totiž mé díky patří oběma těmto stranám a nemyslím to nijak zle :)

Takže díky, díky,díky :)

A abych tu nepsala jen o minulosti ....

Ani nevím jestli jsem ti psala, že jsem si před rokem a kousek splnila sen a to v podobě domečku :)
Ale situace a okolnosti mně dovedli k tomu, že jsem se odstěhovala. A toto rozhodnutí bylo velmi osvobozující. Lidé mají občas tendenci lpět na hmotném majetku, ale já jsem zjistila, že pokud nejste spokojení je hmotný majetek spíš jako břímě....A víš co, pořád nevím kam se bude ubírat má pracovní kariéra...ale už vím, že chci ke své práci užívat jedinečnou metodu J.I.H., která je vlastně stavebním kamenem v mém životním posunu, nebo jak to říct. A teď momentálně navštěvuji "Školu pro budoucí terapeuty" pod vedením mé maminky a její kolegyně Haničky Mokré je to  to nejlepší co jsem mohla udělat. Protože když tato metoda mohla pomoci mě, tak skrze mě může pomoci i někomu jinému. A to je momentálně můj záměr. Ještě nevím jaký bude koncept mého projektu, ale už znám směr a to je úplně úžasný pocit...

No a pak se ti musím pochlubit dalším úspěchem v mém osobním životě....osud tomu tak chtěl a nezůstala jsem sama :) A to jsem si připadala jako někdo kdo musí už navždy zůstat sám,  ono všechno napovídalo tomu, aby to tak bylo...Když vezeme situaci, kdy jsem byla sociální případ a ještě ke mě patří dvě děti :) :) :) Není úplným překvapením, že jsem propadala panice a pocitu, že můj život skončil :) Ale ono je to teď úplně jinak....Díky podpoře holek, jsem byla schopná vůbec připustit i jinou variantu než tu, co se usídlila v mé hlavě. A dokázala jsem připustit, že můžu najít svůj protějšek. Je jedno jestli to bude až do smrti nebo obecně to co bude. A víš proč? Protože je důležité co je tady a TEĎ. Tady a teď je to naprosto dokonalé. Tak proč si to kazit obavami a strachy, které se spouští, když člověk začne přemýšlet nad budoucností :) :) Ale nemysli si, že tímto se svými příspěvky končím.... právě naopak :)

Po tom všem teď zažívám jedno z nejklidnějších období...a je úžasné vědomí, že člověk není sám....

A toto bych přála úplně všem...Protože tohle je nejdůležitější a pro mě na příčce přesahující všechny hmotné statky. Jestli jsem někdy hledala něco cenného, tak tohle je absolutně to nejcennější co jsem mohla najít :) :) :)


Měj se krásně.

Petra