opět jsem ucítila nutkání, opět jsem poslechla svůj vnitřní hlas a píši tyto řádky. A opět jsem dlouho
nic nenapsala :)
Naposledy jsem Ti psala o tom co vše se stalo. O tom, že jsem změnila svůj život, o stěhování, o novém vztahu.....
Vše co tu píši je o změnách, o tom dělat rozhodnutí. Jen ne rozhodnutí za jiné či kvůli jiným. Ale je to především o Tobě. O Tobě a tvých změnách, o tvých pocitech, o tom co chceš Ty. A to bez ohledu na to, co očekávají jiní nebo jaký je vymyšlený standard dnešní společnosti. Řeknu Ti tajemství...nikdo nemůže nikdy s jistotou říci jaká cesta je správná, jaké rozhodnutí je správné. Nemůžeš se řídit podle rad známých, kamarádek a žádnou radou svého okolí. Lidé mají často potřebu rozebírat své křivdy, své vztahy, svá ublížení se svým okolím. Neříkám, že je to špatně, jde jen o to jak a jaký to má dopad na toho dotyčného. Protože nikdo nemůže čekat rozuzlení nebo vyřešení svého problému z venčí. Nikdo nemá potřebu a ani pravomoc to udělat. Víš proč? Protože nikdo jiný než Ty nemá zodpovědnost za Tvůj život. Protože nikdo jiný nemůže v dané situaci cítit to samé. Můžeš se poradit, můžeš vyslechnout názor jiného, můžeš si vyslechnout jakým způsobem někdo jiný vyřešil podobnou situaci. Ale nikdy nemůžeš svou situaci řešit na základě toho "někdo mi řekl".
Víš co je nejlepší? V těchto situacích je nejhorší strach...Strach, který Tebou prostupuje a kombinace strachu s rozumem vytváří různé otázky a na ně odpovědi ... Ale pouze na základě domněnek. Znám to, věř mi. Není to jenom když řešíme vztahy, je to i práce, peníze. Vše co Tě napadne, cokoli řešíš...
Ale strach a rozum nejsou ti správní rádci.
Ať už řešíš cokoli, opusť své strachy, opusť svůj rozum. Ty neukazují cestu, jen Tě cyklí a nedovolují Ti svou situaci vidět s klidem. Podívej se na svou situaci jako na stav někoho jiného. Opusť své myšlenky. Soustřeď se sám na sebe. Na to že jsi. Jsi tady. Jsi teď a v tuto chvíli máš čas se podívat na to co Tě trápí. Zkus cítit svůj pocit. ... Jaký máš pocit uvnitř sebe?
Co Tě napadá? Mě vždycky napadlo nic nebo nevím....Ale to není pravda..Tato slova Tě napadají, protože nemáš pojmenování k pocitu, který cítíš.....Můžu Ti to ukázat, můžu Tě naučit jak být sám sebou. Jak vědět co cítíš. Protože TVŮJ vlastní cit, TVÉ vlastní nitro zná odpovědi na TVÉ otázky.
Uvnitř sebe víš jak se cítíš, jestli danou situaci chceš nebo ne. Uvnitř znáš řešení. Uvnitř víš po čem toužíš. Co opravdu chceš....
Jako lidé máme spousty pocitů, ale ne každý pocit je správným rádcem. Jaký pocit je pouze na povrchu a jaký je skutečně uvnitř Tebe? Jaký pocit je pouze navyklost a jaký je jen potřeba? Víš že, strach je pouze povrchový pocit, není nikterak velký, nedostane se nijak hluboko. Ale když mu dáš svou pozornost, když ho pustíš do svých myšlenek, tak tě začne ovlivňovat. Začneš se znevažovat, začneš pochybovat o svých rozhodnutích a potom už vlastně nevíš jak to udělat správně.
Já jsem se v těchto situacích cyklila neskutečně dlouho, pořád jsem měla tendenci dělat krok zpět. Vyřešit, ale pak raději neřešit. Měla jsem strach, že to nezvládnu, že to nejde..... Opak je pravdou. A stačí se jenom rozhodnout a v tom rozhodnutí vytrvat.
Víš, neříkám, že už strach nemám...Mám...To se ví, že mám strach. Jsem v cizím městě, mám nový vztah o kterém nevím jestli vše vydrží....Mám dvě děti a nevím jaké budou a jak projdeme životem...Mám strachy, stejně jako ty...Jenže já je nepouštím do svého života...Já je nenechám ovlivňovat můj život a má rozhodnutí. A když nevím nebo potřebuji pomoc, tak zvednu telefon a zavolám některé z nás šesti :) Protože i já potřebuji vědět, že mám komu zavolat a s kým rozklíčovat svůj stav. Vím, že ne každému se může můj život zdát jako správný. A já ani netvrdím, že to jak je. Ale řeším své situace tak jak přicházejí. Jasně, že někdy toho mám dost a nejraději bych se uklidila a vylezla až to přejde. Znám všechny tyto pocity. Ale úžasné na tom je, že už mě neovládají, že už dokážu vše odžívat rychleji. Můj strach netrvá roky, měsíce ba ani dny. Nebrání mi v mých rozhodnutích...
Už nechci mít stavy ublížení - jak říkáme s holkama - Dyť ale já.....(za to nemůžu, jsem to tak nechtěl )
Už nechci žít ani minulostí a starými křivdami nebo příkořími. To co se kdy stalo nezměním...Ono jediné s čím mohu pracovat je tady a a TEĎ....Pracovat s budoucností? To také nejde, nikdy nevíš co se v budoucnosti stane. Za to tady a teď přesně víš. Vidíš situaci a tu řešíš. Můžeš ležet a přemýšlet o tom co bylo nebo bude, ale můžeš se i zvednout a dělat něco teď. Rozhýbat to co cítíš. Můžeš dělat tolik věcí, můžeš tvořit, můžeš přemýšlet, můžeš hledat nové možnosti...Ale neužírej se ve stavech nepohodlí. To pro Tebe není dobře. Protože to Tě zpomaluje a pomalu Tě tyto stavy obírají o TVÉ dny.
Hodně často zapomínáme na jednu věc....Mě to hodně pomáhá...Kolikrát si vzpomeneš na příkoří, na ublížení a na to co se ti nepovedlo?
Na druhou stranu se podívej kolikrát dáš důraz na to co se ti povedlo?
Vidíš to?
Udělej jednu věc, vezmi si papír a tužku, nebo mi to napiš do komentáře. Napiš mi co se ti v posledních 3 měsících povedlo....Přemýšlej a nechoď nikam daleko. Protože i maličkosti jsou nakonec velké věci. Jednu věc, kterou vím, že jsi zvládl/a je to, že jsi tady a čteš tyto řádky. A už to samo o sobě je velký úspěch...A teď Ty prosím.
Měj se krásně a nezapomeň jsem s Tebou. Já neodsuzuji ani nesoudím.
Petra
www.resimvztah.cz
www.kazdazenajekrasna.cz
na těchto stránkách je ke stažení e-book ZDARMA
P.S.: O mě a mé práci příště :)
