nedávno jsem psala o tom co zrovna řeším v mém životě. Moc ráda bych napsala, že už je vše v pořádku a já jsem neskutečně free a happy.
Na místo toho se neskutečně hroutím, když se řekne slovo peníze.....Protože peníze jsou potřeba úplně na vše. Na opravu auta, na jídlo, na oděv, na bydlení, na léky prostě úplně na vše. A jich mám celkově nedostatek a ne a ne to změnit.
Nevím jestli to tak máš i Ty a upřímně bych Ti přála neskutečnou hojnost všeho co ve svém životě potřebuješ.
Zjistila jsem, že je úžasná doba, kdy můžeš prakticky cokoliv. Ale poslední dobou mám pocit, že na cokoliv sáhnu se nějak nedaří. Korunky přichází tak nějak spíše skrze někoho a tak náhodně a v daleko menším množství než bych potřebovala. Vím, že moje maminka je úžasná v tom jak dokáže hmotnit. Jak dokáže korunky dávat dohromady a to nejen pro sebe. Upřímně kdyby mých rodičů nebylo tak nevím jak by jsme na tom s holkama byly. Ale nějak nejsem schopná jí následovat.....
V poslední době prožívám finančně asi jedno z mých nejhorších období. Ne že by nikdy nebyly, ale s dětičkami je to trošku citelnější, znatelnější a více na ho.....
Víš pořád hledám kde bych co bych. Pak mě něco napadne a já jsem úplně nadšená, plná očekávání a tak udělám pár kroků v tom svém nadšení a pak čekám a ono nic. Tak mě mé nadšení pomalu opouští a tak to nechám rozpracované a hledám znovu a to většinou dopadne tak jak v předchozím případě.
Vím co by mě bavilo, ale přijdu si jak včela co hledá tu svou dokonalou květinu a pořád přesedá z květu na květ a stále neví. Tu sebere pyl, tu trošku, tu trošku více a pak se zase vrátí na tu první a posuzuje zda ten květ nebyl lepší než ty ostatní a tak se dostává do začarovaného kruhu. Kde je občas lépe tu a pak zase tady a ve výsledku je ulítaná, zblblá, hlavu plnou rozhodování a pořád vlastně neví tak se takhle honí, aby uspokojila alespoň minimální potřeby ostatních včel (dětí)...
No ale já už to takhle nechci. Ale pořád přemýšlím jak to udělat, jak si vybrat správně. Jak tomu všemu věnovat čas. Jenže jediný problém je právě ten čas. Protože úspěch není přes noc. A penízky nejsou volně dostupné a hlavně všichni co je od Tebe čekají ne vždycky chtějí čekat až až až....
A to je asi ten největší kámen úrazu....
Už jsem slyšela hodně názorů jako, hlavně že jsou zdravé děti atd. Ale já přeci chci mít zdravé děti, chci mít zdravou rodinu a každého člena v ní. Chci mít hojnost a být spokojená. Chci být úspěšná ve svém životě a to nejen po finanční stránce. Chci si koupit hezké nové auto, chci si koupit telefon třeba když se mi rozbije. Chci mít všechno co dnešní svět nabízí. Slova mé maminky jsou, že všechno co tu je, je dostupné pro nás všechny a ne jen po ty vyvolené. Už vím, že problém není v tom jak žijí ostatní, v tom jak je to podle ostatních správné, to kdo mi co jak udělal a jestli to bylo fér.
Problém je ve mě samotné.....Já se musím rozmyslet co chci, jestli chci dělat to nebo ono.
A víš co rozhodla jsem se vše změnit, změnit hlavně sama sebe a svůj přístup k věcem. Musím konečně přestat rozstřelovat svou energii a čas mezi miliardu věcí a konečně začít dělat vše proto, abych jednou mohla říct, že jsem vše udělala sama za sebe...Ještě nevím co to bude, jaká bude má práce. Jestli budu zaměstnanec tak chci práci takovou aby finančně uspokojila všechny mé potřeby a pokud budu podnikatel jako už několikrát. Tak aby mé podnikání bylo nad má očekávání úspěšné :)
Když jsem se rozhodla, že ukončím svůj vztah. Tak jsem byla plná očekávání, koho potkám a jak bude úspěšný on. Přemýšlela jsem nad tím, jestli bude mít tolik nebo tolik peněz, jaký bude mít auto a pod. Pak jsem se nad sebou musela zamyslet, protože jsme přemýšlela jako normální zlatokopka.
Až jsem se před sebou styděla. Já přeci nejsem zlatokopka. A hmotnit přes někoho jiného přeci není cesta, teda alespoň pro mne ne. Já chci být sama tak úspěšná. A tímto jsem chtěla svou cestu zjednodušit, urychlit nebo já nevím co....
Tím rozhodně nechci moralizovat, pokud zrovna Ty jsi měl/a štěstí svou cestu takto obohatit tak Ti to z celého srdce přeji :)
No tak já jdu něco dělat.....Snad jsou blízko dny, kdy budu sama moci napsat jsem SPOKOJENÁ a myslet to na všechny oblasti mého života. Protože chci být spokojená celkově a ne jenom napůl a spokojit se s málem......
Jestli se mi to podaří, velmi ráda budu předávat své zkušenosti, které nasbírám a které již sbírám nějakou dobu a budu moci navést i ostatní a poradit, aby nás úspěšných bylo co nejvíce.....
Měj se krásně. A přeji Ti krásné dne než Ti zase napíši :)
Jak říká moje maminka:
KAŽDÝ Z NÁS MŮŽE COKOLIV, JEN SE ROZHODNOUT A ZDRAVĚ SE NASRAT!!!!!!!!
Zatím ahoj :)
Žádné komentáře:
Okomentovat